O tomto kontaktu ale pacient nemusí vědět (nepřímý kontakt), u kojenců může jít o předchozí kontakt v děloze. Mezi nejčastější příznaky patří svědění, zarudnutí kůže, vyrážka, kýchání nebo otoky. Nejzávažnějším projevem je pak anafylaktický šok, který může být až život ohrožující.
„Některé typy alergií pozná snadno i sám pacient – často jde o ty sezónní, které se objevují pouze v určitých měsících. Mezi nejčastější alergeny patří pyly, prach, roztoči, bakterie, některé potraviny nebo léky. Alergie se však projevuje i v podobě přehnané imunitní reakce na hmyzí jedy, typicky po štípnutí včelou nebo vosou. V České republice se nevyskytuje mnoho jiných živočišných jedů, které mohou vyvolat alergii,“ říká MUDr. Martin Hospodka, vedoucí lékař alergologie v Canadian Medical dodává: „Některé projevy mohou být sotva znatelné, zatímco jindy vyžadují i hospitalizaci. Velkou roli hraje rodinná anamnéza pacienta. K diagnostice alergie někdy dochází pozdě – často i o několik let.“
Důvodem může být opomenuté vyšetření nebo pozdní odeslání na vyšetření. Onemocnění alergií se dá často velmi úspěšně léčit alergenovou imunoterapií, např. taková léčba alergie na hmyzí štípnutí dosahuje až 96% úspěšnosti. Alergie spontánně vymizí velmi zřídka. S tímto fenoménem se setkáváme zejména u kojenců s alergií na základní potraviny, ale nemusí to být pravidlem.
Kočičí alergeny jsou nejagresivnější
Mnoho lidí se mylně domnívá, že má alergii pouze na zvířecí srst. Ve skutečnosti se však alergeny zvířat nacházejí zejména v kožních šupinách. Dalším zdrojem jsou sliny a moč zvířete. Až 30 % českých alergiků má problémy s reakcí na domácí mazlíčky.
„Alergie na zvířata se projevuje zpravidla alergickou rýmou. Mezi její příznaky patří například opakované kýchání, ucpaný nos nebo vodnatý výtok z nosu. Objevuje se ale i zarudnutí nebo pálení očí,“ vysvětluje MUDr. Martin Hospodka, a dodává: „V žádném případě nedoporučuji tyto příznaky podceňovat, jelikož se nemoc může rozvinout až v bronchiální astma. S mazlíčky se kvůli onemocnění nemusíme nutně rozloučit. Je však nezbytné dodržovat předepsanou léčbu od alergologa a chodit na pravidelné prohlídky.“
Rozkvetlé zahrady mohou pořádně potrápit
Pylové alergeny se do těla dostávají velmi snadno, na svědomí posléze mívají takzvané inhalační alergie, které platí za ty vůbec nejrozšířenější. Řadíme je mezi alergie sezonní, které zpravidla začínají na jaře – příznaky se objevují v době kvetení rostlin a končí na podzim. Zdrojem pylu jsou zejména trávy, obiloviny, stromy a byliny.
„Alergie na pyl se projeví většinou ihned, v řádu několika minut. Mezi příznaky patří senná rýma, záchvatovité kýchání, ucpaný nos nebo zánět spojivek. Výjimkou není ani svědění celého těla. Závažnějšími projevy jsou pak dýchací potíže. Každý pacient má často své charakteristické projevy alergie a svoji specifickou kombinaci alergenů, na které reaguje. Podle sezony kvetení je tak nucen každoročně respektovat vlastní pylový kalendář,“ říká MUDr. Martin Hospodka z Canadian Medical.
Jistotu přináší jedině vyšetření
„Nejlepší prevencí je omezit kontakt s alergeny, v některých případech je to však téměř nemožné. Léčba závisí nejen na druhu alergie, ale i na její. V některých případech je nutné užívat léky. Při vyšetření v alergologické ambulanci se často používá tzv. Prick test, tedy kožní vyšetření, kdy alergolog na předloktí nanese kapky nejčastějších alergenů. Podle rozsahu podráždění na kůži následně vyhodnotí míru nesnášenlivosti u konkrétní látky. V některých případech je nutná farmakoterapie,“ říká MUDr. László Wenchich, Ph.D., odborný ředitel EUC Laboratoří a dodává: „Komplexnějším vyšetřením je chemická analýza vzorku krve – například EUC Laboratoře nabízejí novou generaci testu, která umožňuje vyšetřit najednou téměř kompletní profil alergenů. Vyšetřit tedy lze tímto testem v laboratoři najednou 295 alergenů z velmi malého množství odebrané krve.“
Redakce FFN
