Silný český živel v Brně se tak na konci 19. století snažil konkurovat německému divadelnictví, které mělo pro své účely honosnou budovu Městského divadla Na hradbách, dnešní Mahenovu činohru. Čeští divadelníci tak museli působit v provizorních prostorách, ať už Besedního domu, nebo později v Divadle na Veveří ulici. Zmiňované Družstvo se snažilo shromažďovat prostředky pro své aktivity, aby české divadelnictví i v moravské metropoli získalo stejně prestižní postavení, jaké se dařilo pomalu a jistě budovat v Praze. A právě v tuto chvíli přichází úředník, novinář, publicista a redaktor Vilém Ferdinand Černický v roce 1883 se svou jednoaktovou fraškou Proč bychom se netěšili, kterou s heslem „Na zdar důstojného národního divadla v Brně“ věnuje „slavnému Družstvu českého národního divadla v Brně a ctěnému artistickému odboru družstva“.
Tento roztomilý vlastenecký dramatický kousek ležel v archivech až do letoška, kdy si v souvislosti s Rokem českém hudby připomínáme 200 let od narození Bedřicha Smetany. V souvislosti s tímto výročím se napříč českou divadelní sítí objevují různá nová zpracování Smetanových oper a Prodaná nevěsta je samozřejmě na špici tohoto zájmu. I my jsme se rozhodli uvést tento signifikantní kousek české divadelní tradice a Prodaná nevěsta je letošní novinkou na Biskupském dvoře. Ovšem bude to „Prodaná nevěsta po našem“, neboť jí bude předcházet právě zmiňovaná fraška.
Na brněnském statku rady Vostrovského se scházejí divadelní ochotníci, aby sehráli oblíbenou operu, ovšem jen několik hodin před avizovanou premiérou soubor přichází o předního sólistu, a tak rada Vostrovský musí spolu s ředitelem Koubkem rychle hledat představitele hlavní role Jeníka. Nebyla by to ale řádná komedie, kdyby do starostí uměleckých nezasáhly i problémy rodinné. Statkářova dcera Ludmilka se chce provdat za mladíka, který nemá otcovu podporu, statkářově manželce dochází s divadelními ochotníky, kteří se roztahují na hospodářství, trpělivost a do toho přijíždí baron Jesenický. O komické situace není nouze a k tomu se stále zkouší Prodanka bez hlavního tenoristy. Pokud ovšem všechno dobře dopadne, dočkají se i diváci na Biskupském dvoře všeho, co mají na oblíbené opeře rádi. Inscenace slibuje nabídnout zpěvoherní klasiku v atraktivním provedení i pro publikum, které tento žánr obyčejně nevyhledává.
V režii Igora Ondříčka se na letní scéně pod věžemi Petrova představí v hlavních rolích Robert Jícha (Rada Vostrovský, také Sedlák Krušina), Lucie Bergerová (Radová Amalie, také Ludmila Krušinová a Háta Míchová), Andrea Zelová (Ludmila Vostrovská, také Mařenka), Libor Matouš (Profesor Jaroslav Ctibor, také Jeník), Aleš Slanina (Baron Jesenický, také Kecal), Marek Hurák (Ředitel Koubek, také Sedlák Mícha) či Kristian Pekar (Sluha Juan, také Vašek). To vše v nové hudební aranži Františka Šterbáka, která ovšem nebude Smetanovu hudbu nikterak deformovat, ve výpravných kostýmech Romana Šolce, na scéně Jaroslava Milfajta a s choreografiemi Martina Packa a Hany Kubinové. Chybět nebude ani živý orchestr s dirigentem Matějem Vodou. Světová premiéra frašky se zpěvy následované operou Proč bychom se netěšili na Smetanu proběhne 9. června 2024 na Biskupském dvoře.
Redakce FFN a www.mdb.cz
