A to ještě nemluvím o folklóru a lidové architektuře. Na severu to jsou dřevěné, srubové domy a na jihu zděné, s typickým bílým sloupořadím podepírajícím zastřešenou, otevřenou část domu, pod níž se v žáru slunce suší copy červené papriky a zlatožluté kukuřice.
Ráz tomuto regionu ale propůjčily také doly a hutě. Bohatá naleziště drahých a užitkových kovů, například magnezitu, stříbra i zlata se nacházela hlavně ve vrších Spišsko-gemerského rudohoří.
Gemerský venkov také nachystal pro vnímavé turisty vzácné chvíle. V románských a gotických venkovských kostelech najdou biblické výjevy a podobenství i starozákonné a staro-uherské legendy. Nejvýznamnější jsou malířské cykly v kostelích ve Štítníku, Plešivci, Koceľovcích, Ochtiné, Chyžném, Šiveticích, Rákoši, Rimavské Bani, Rimavském Brezově, Kraskově a Kyjaticích. V každém z těchto kostelů se dodnes zachovala historicky i umělecky bohatá řezbářská díla jako jsou renesanční a barokové oltáře, kazatelny, křtitelnice a varhany.
V Rimavské Sobotě na náměstí
Uprostřed čtvercového Hlavního náměstí stojí klasicistní kostel sv. Jan Křtitele, vybudovaný v roce 1790 a hned kousek od něj je barokně klasicistní kalvinistický kostel, který byl postavený jen o šest let dříve. A do třetice, v nedaleké Cukrovarské ulici se nemůžeme vyhnout luterskému kostelu z roku 1832.
Pokladnicí historie města je gemersko-malkohontské muzeum. Jeho vznik se datuje rokem 1801 a dnes je jedním z nejstarších muzeí na Slovensku. Muzeum se specializuje na dokumentaci, výzkum a získávání nových sbírek. Potěší se tady milovníci historie, archeologie, etnologie i přírodních věd. Rozsáhlé sbírkové fondy muzea, které převyšují počet 93 tisíc předmětů, doplňuje také historický knižní fond.
První zmínka o Rožňavě je už z roku 1291
Historici ji našli v darovací listině vystavené ostřihomskému arcibiskupovi Ladomérovi králem Ondřejem III. Jen o pár let mladší je první známá stavba města, kterou je původní farní kostel, dnes biskupská katedrála. Při jeho dostavbě na přelomu 15. a 16. století přibylo vzácné gotické pastofórium mistra Petruse de Colo a renesanční portál mistra Vincenta z Dubrovníku. Někdejší stavitelé i tady ctili pravidlo, že osada musí vzniknout v blízkosti kostela. Stalo se tak v roce 1382 a později, už coby město, dostala i městská práva od krále Ludvíka I. Z původní osady horníků, kteří sem přišli vytěžit nerostné bohatství okolních hor vzniklo bohaté město s prostorným náměstím, které obklopovaly honosné měšťanské domy, kde žili nejbohatší majitelé dolů.
Cestou městem se ještě můžeme zastavit u Mariánského sloupu, který vznikl na památku obětem ničivé epidemie cholery v roce 1711. V roce 1776 se Rožňava stala biskupským městem a o dva roky později podle projektů místního stavitele Jana Mayera vznikl palác biskupů. Na místě dřevěné zvonice farního kostela, pak nechal postavit i impozantní barokně klasicistní zvonici. A v roce 1786 dokončil svou nejvydařenější stavbu, budovu evangelického kostela, jehož oltář a kazatelnu vyhotovil známý mistr Jozef Godet.
Dobšinská ledová jeskyně je největší zaledněná slovenská jeskyně
Stratenská hornatina na severním svahu vápencového vrchu Duča, jen kousek od hornického městečka Dobšiná v Národním parku Slovenský ráj.
Odjakživa se místu u dnešního vchodu do jeskyně říkalo studená díra. Lákala nadšence, mnohdy je zase až hrozivě odrazovala od úmyslu vydat se do jejích útrob. Člověk se ale ve svých touhách nedá nijak sešněrovat, a tak jednou ten první krok do hlubin musel někdo udělat. Do spodních částí jeskyně poprvé pronikl královský báňský rada Eugen Ruffínyi se svými přáteli G. Langem a A. Megou. Na kalendáři bylo datum 15. června 1870.
Veřejnosti byla jeskyně zpřístupněna hned rok na to a v roce 1887 byla jako první jeskyně v Evropě elektricky osvětlena. Návštěvníci procházejí téměř půl kilometrový okruh, během které se dozvědí, jak vlastně s ledem v jeskyni je, kde se bere. Řeka Hnilec svojí erozivní činností, často za pomoci unášených oblázků z okolních hor za staletí vymodelovala jeskynní prostory a částečně vytvořila i příznivé podmínky pro občasné, mnohdy ale i časté propadávání stropů a zřícení skal. Tyto děje vytvořily i vlastní prostor ledové jeskyně s výjimečným mikroklimatickým režimem.
Táňa Pikartová
Foto: Košice Region Tourist
Fotogalerie k článku
